Jeden z hlavních důvodů, proč se majitel feny rozhodne pro její kastraci, je odstranění příznaků hárání, snaha se vyhnout nepříjemnému dotírání psů a nechtěnému nakrytí feny. Pokud je majitel již dopředu rozhodnut, že nebude využívat fenu k chovným účelům, může se kastrací, již před prvním háráním, vyhnout řadě zdravotních problémů, které jsou úzce vázány na hormonální změny v organismu zvířete během pohlavního cyklu (např. nádory mléčné lišty, ovariální cysty, pyometra, cukrovka, pseudogravidita, nádory pohlavních orgánů). Abych neuváděl pouze pozitiva kastrace, je třeba přiznat, že existují i negativa. Ty vyplívají z toho, že kastrace je chirurgický zákrok a jako každá operace nese svá rizika (anestezie zvířete, operační a pooperační komplikace). V současné době při používání moderních anestetik a nových operačních technik jsou tato rizika velmi malá a pozitiva kastrace převažují nad negativy.
Dále existuje řada mýtů, které je potřeba vyvrátit. Řada majitelů si myslí, že po kastraci jejich fenka začne nadměrně tloustnout a zleniví. Není pravda, že tyto změny má na svědomí pouze kastrace, ale hlavním důvodem je překrmování a nedostatek pohybu zvířete. Také ke změně osobnosti a chování po kastraci nedochází. Stejně tak není pravdou, že každá fena musí mít alespoň jednou za život štěňata.
Kdy kastraci provést
V našich podmínkách se feny nejčastěji kastrují po dosažení pohlavní dospělosti. U většiny fen je to mezi 8. až 12. měsícem věku, kdy fena poprvé hárá. Feny jsou většinou v tomto věku již pohlavně i psychicky vyspělé, nicméně hlavně v USA a Velké Británii se kastrují již štěňata od 6-ti týdnů věku. Nedoporučuje se zákrok provádět v právě probíhající říji, protože pohlavní orgány jsou zvětšené a překrvené. Lépe je počkat asi 1 měsíc po skončení hárání do období pohlavního klidu, tzv. anestru.
Vlastní kastrace
U fen, které kastrujeme ještě před prvním háráním je možno provést pouze odstranění vaječníků, nebo li ovariotomii. U fen které již háraly doporučuji provést ovariohysterektomii, což znamená odstranění vaječníků i dělohy. Pacient musí dodržet před operací hladovku min. 12 hodin, abychom předešli zvracení po podání anestetik. Do cévy hrudní končetiny je zavedena kanyla, přes kterou se aplikuje první dávka anestetik, které zvíře zklidní a umožní nám fenku připravit na operaci (intubace, oholení břicha, přesun na operační sál, zarouškování a desinfekce operačního pole). Před zahájením operace se aplikuje přes kanylu druhá dávka anestetik, která nám umožní provedení bezbolestné operace. Operace začíná řezem v střední linii břicha, kterým protneme kůži, podkoží a břišní stěnu v tzv. linea alba (vazivové spojení břišních svalů). Následně se podvážou cévy vedoucí k vaječníkůn vstřebatelným šicím materiálem, další podvaz se umístí na děložní krček a po přetnutí těchto struktur se vaječníky a děloha vyjmou z těla pacientky. Následuje sešití břišní stěny, podkoží, kůže a pacientce jsou aplikovány antibiotika a bolest tišící léky. Je nasazen ochranný límec nebo pruban (síťový obleček) abychom zabránily feně ránu lízat.
Pooperační péče
Fenky propouštíme do domácí péče 2-3 hodiny po zákroku, kdy již nabudou plného vědomí a většina z nich je schopna již sama dojít do auta. Druhý den po operaci je provedena kontrola pacientky, pokud je vše v pořádku (pacientka přijímá potravu, tekutiny, rána je klidná a pacientka je bez teploty) domluví se další kontrola až na odstranění kožních stehů, což bývá 12-14 dní po zákroku. Po dobu prvních 7 dnů pacientka užívá antibiotika z důvodu zabránění pooperační infekce.
